T.G.Masaryk. Souvisí alkohol s množenstvím?

Jižec je družný, ale není tak teplý

Masaryk upozorňoval na vliv podnebí v podobě střídání ročních období. Odvolává se například na Hippokrata, „že větší rozmanitost ročních časů v člověku vychovává obdobnou rozmanitost duševní; jednotvárná příroda i vysokého severu i bujného rovníku nenabádá ducha tak ku srovnávání rozmanitých jevů přírody, nenabádá tudíž tolik ku práci duševní i hmotní… Seveřan za ostatně stejných podmínek jest úsilnější, pilnější, pracovitější, stálejší, hospodárnější a, byť často jen z nedostatku, střídmější… Aby se vyživil, seveřan musí více pracovati než jižan; potřebuje umělého tepla t. j. musí pracovati, kdežto jižana slunko hřeje…Jižan nemusí tolik pracovati, má více přirozeného tepla, má bohatší a úrodnější půdu, proto snáze se stává bezstarostným, nestálým v práci a vůbec…“

Podle Masarykových studií ovlivňuje podnebí i povahu a „umělecké“ choutky lidí. Podle něho na jihu vždy více vládla satira, seveřané jsou zase větší vyznavači humoru. Masaryk uvádí, že „Jižec je družný, spolčivý, ale není tak teplý.“ Ve smyslu vlídnosti samozřejmě.

Horko, ženy, nevěra a pivo

Budoucí československý prezident neopominul ani vztahové záležitosti. Dostal se dokonce do sporu s argumenty francouzského filozof Montesquia, když nesouhlasil s jeho odůvodněním polygamie a například nevěry. V horkých krajích, jak Montesquieu tvrdil, kvete polygamie i proto, že ženy „záhy odkvétají, krása s rozumem se nepojí, proto žena neudrží si muže dlouho a muži jsou přelétavější, než ti na severu a v chladných krajích. Masaryk Francouzi vytýká neznalost, neboť už staří Slované na severu Evropy také vyznávali mnohoženství, proto podnebí zřejmě vliv na toto rodinné uspořádání nemá, alespoň ne velký. A prostopášnost prý kvete stejně třeba i v chladném Pětěrburgu.

Jeden zajímavý údaj ve vztahu k dnešnímu českému rekordu v Masarykových mesologických úvahách najdeme, když píše o vlivu přírody a podnebí na spotřebu alkoholu. V tabulce spotřeby piva (je téměř konec 19. století), figurují Češi jako pijáci piva v Evropě až na sedmém místě. Masaryk však měl údaje za celé mocnářství, nelze rozlišit, jak se na tomto umístění v rámci Rakouska-Uherska podílely jednotlivé národy. Ale i tak vychází, že na špici v litrech na osobu stáli Belgičané se 165 litry (což je přibližně dnešní česká spotřeba), druzí Britové vypili na hlavu 122,4 l, třetí Němci 90 litrů. Sedmé Rakousko-Uhersko se s 32,5 litry vyrovnalo Švýcarům.

text: Pavel Hrabica