Počasí | Články | Superbouře Gannon zničila plazmový štít Země

Superbouře Gannon zničila plazmový štít Země

29. listopadu 2025 21:31

Masivní sluneční superbouře Gannon v květnu 2024 byla tak silná, že zničila plazmový štít Země a odhalila skryté procesy zpomalující její zotavení. Vědcům byl poskytnut bezprecedentní pohled na hroucení plazmatické vrstvy Země v důsledku intenzivního vesmírného počasí. Vzácný pohled jim poskytl satelit Arase, který byl v ideální pozorovací pozici. Sluneční bouře Gannon i posunula polární záře daleko za jejich normální hranice. Vědci i odhalili, že vzácná negativní bouře v ionosféře dramaticky zpomalila obnovu atmosféry se zotavit.

Fotografie: depositphotos

Geomagnetické bouře jsou jedny z nejextrémnějších forem vesmírného počasí, které vznikají, když Slunce vysílá k zemi výbuchy energie a nabitých částic. Obdobně silné sluneční bouře, jako byla Gannon se vyskytují jednou za dvacet až dvacet pět let.

Výzkum pod vedením Dr. Atskukiho Shinboriho z Nagojské univerzity shromáždil přímá pozorování během sluneční bouře a poskytl detailní pohled na to, jak tato událost stlačuje zemskou plazmosféru. Výsledky byly publikovány v časopise Earth, Planets and Space a ukazují, jak plazmosféra i ionosféra reaguje během intenzivních slunečních poruch. Zároveň poskytují poznatky, které mohou zlepšit předpovědi poruch satelitů, GPS a komunikačních problémů způsobených extrémním vesmírným počasím.

Satelit Arase, který zachytil kolaps plazmosféry byl vypuštěn v roce 2016 Japonskou agenturou pro letecký průzkum prochází zemskou plazmosférou a měří plazmové vlny a magnetická pole. V roce 2024 se během bouře Gannon ocitl v ideální poloze a vědcům poprvé poskytl přímá data, která ukazují, jak se plazmosféra během sluneční bouře dokáže smrštit.

Plazmosféra spolupracuje s magnetickým polem Země a pomáhá blokovat škodlivé nabité částice ze Slunce a hlubokého vesmíru. Je také přirozenou ochranou pro satelity a za normálních podmínek se nachází 44 tisíc kilometrů nad povrchem. Superbouře Gannon ji však dokázala stlačit na pouhých 9600 kilometrů. Bouře vznikla po mnoha silných erupcích na Slunci a uvolnila směrem k Zemi miliardy tun nabitých částic. Plazmosféra se tehdy stlačila během devíti hodin. Obnova trvala tehdy přes čtyři dny, což je nejdelší doba obnovy zaznamenaná od roku 2017, kdy satelit Arase tuto oblast monitoruje.

Superbouře jsou tak silné, že tlačí polární záře k rovníku. Během vrcholu sluneční aktivity se nabité částice mohly pohybovat dále podél siločar magnetického pole směrem k rovníku. V důsledku toho se na mnoha nezvyklých místech planety vyskytly polární záře, které se za obvyklých okolností vyskytují v blízkosti pólů.

Přibližně hodinu po příchodu superbouře Gannon prorazily nabité částice horní vrstvu zemské atmosféry a proudily směrem k polární čepičce. Jakmile začala bouře oslabovat, plazmosféra se začala doplňovat částicemi dodávanými z ionosféry. Negativní bouře radikálně zpomalila zotavení tím, že změnila chemii atmosféry a přerušila přísun částic do plazmasféry. Souvislost mezi negativními bouřemi a opožděným zotavením plazmosféry nebyla nikdy předtím jasněji pozorována.

Zdroj: sciencedaily, Editorial Slunecno.cz