Amatérští meteorologové mezi námi

    "Většina z nás začínala s meteorologií s tím, že ho to prostě zajímalo," uvedl předseda Amatérské meteorologické společnosti Tomáš Prouza. Základem je počítač s připojením na internet a domácí meteostanice. Jejich cena se přitom může vyšplhat i na desítky tisíc korun. "Tyto stanice dokážou měřit teplotu, vlhkost, srážky a rychlost a směr větru a předávat je v reálném čase do sítě internetu," popsal Prouza.
    Informace získávají domácí pozorovatelé hlavně samostudiem, pro amatéry ale pořádá semináře i ČHMÚ. "Mnohdy se mezi neprofesionálními meteorology najdou lidé odborně velmi zdatní; díky dostupnosti odborných materiálů na internetu a také dat mohou pracovat téměř se stejným materiálem, jaký používáme v práci i my," konstatoval mluvčí ČHMÚ Petr Dvořák.
    Ačkoliv ČHMÚ provozuje po celé republice síť asi 200 meteorologických stanic, ústav využívá třeba i pozorování lovců bouřek. "Jsme schopni dodat data, pozorování z terénu v případě, že se něco děje, případně provést poté terénní průzkum," vypočítal možnosti amatérů Prouza. Pro vyhodnocení loňských povodní se třeba sbírala data ze soukromých srážkoměrů. Amatéři přispívají také do evropské databáze nebezpečných jevů počasí.
    Někteří domácí pozorovatelé se časem vypracují a začnou se meteorologií i živit. Sám Prouza se po 20 letech amatérského pozorování stal pracovníkem ČHMÚ, z řad amatérů se občas rekrutují také pozorovatelé na stanicích meteorologického ústavu. Dvořák připomněl, že profesionálové musejí mít vysokoškolské vzdělání v oboru a na rozdíl od nadšenců musejí své předpovědi připravovat mnohem pečlivěji a přebírají za ně garanci.
    "Díky snadné dostupnosti odborných materiálů na internetu se sporadicky stává, že se soukromá osoba bez kvalifikace a kompetencí na veřejnosti staví jako odborný garant a poskytuje médiím i dalším uživatelům nespolehlivé vlastní předpovědi, nebo různá včasná varování," upozornil ale Dvořák.