Velká lavina v Krkonoších zlámala stromy jak sirky, kleč přežila

Botanici, geologové a zoologové se na místo lavinového pole vydali poté, co odvál sníh z laviny. "Zkoumání laviniště je cenné proto, že trasa laviny byla zarostlá vegetací a z její devastace se dá zjistit síla laviny. Místo bylo zarostlé proto, že tam laviny často nepadají," řekl Drahný. Sníh podle něj bez problémů lámal 15 až 18 centimetrů silné stromy, některé jakoby do vrtule utočil. V místech s častými lavinami vzrostlá vegetace není a síla lavin se tam zjišťuje jen obtížně.

Laviniště správa parku zalesňovat nebude. "Přišli bychom tím například o fenomén velmi cenných takzvaných botanických zahrádek, které vznikají působením lavin. Lavinám se i kvůli tomu říká zahradníci Krkonoš," řekl Drahný.

Masa sněhu sjela z úbočí Studniční hory z lokality zvané Mapa republiky. Jde o místo, kde sníh v Krkonoších vydrží nejdéle a při tání získává na jaře podobu bývalého Československa. Kvůli lavině je sněhu v lokalitě letos méně a Mapa republiky má velmi zeslabenou část jižních Čech. V údolí Modrého dolu z laviny nyní zůstal již jen zbytek sněhu v korytě potoka.

Za největší laviny v Krkonoších bývají označované laviny, které 8. března 1956 zpustošily Obří a Labský důl. Letošní lavina v Modrém dole by se mohla zařadit hned za ně.

Lavina měla plochu 20 hektarů. Na délku měřila 1106 metrů a odtrhla se v šíři 506 metrů. Podle měření byla výška odtrhu laviny od 0,5 do 2,45 metru a obvod laviniště byl 3,3 kilometru. V dolní části se zastavila až v protisvahu, kde byl sníh na velkých stromech ve výšce šest metrů.
Horská služba v Modrém dole po pádu laviny zorganizovala velkou pátrací akci, do které se zapojilo osm desítek záchranářů a několik vrtulníků, protože existovalo podezření, že by lavina mohla zavalit tři lidi lidí. Podezření se nepotvrdilo, pod lavinou nikdo neskončil.