Pojďte se rozhlédnout. Kam a odkud?

Klínovec

Patří mezi nejzajímavější a netradiční stavby, které vyrostly v nepříznivých podmínkách Krušných hor. Jedná se o nejvýše postavenou rozhlednu na české straně Krušnohoří, ve výšce 1 244 metrů nad mořem. Současně je to druhá nejvýše položená vyhlídka v republice, která patří mezi nejstarší. Osmiboká kamenná věž prošla ojedinělou a náročnou rekonstrukcí, která byla dokončena loni. Jedná se o přesnou repliku původní dřevěné stavby z roku 1817, která vyhořela. Po požáru byla postavena nová vyhlídková věž v roce 1884, pojmenovaná podle císaře Františka Josefa I. Rozhledna je vysoká 24 metrů a nabízí kruhový výhled na okolní vrcholy Krušných hor v Čechách i Německu, kdy je za dobré viditelnosti vidět Šumava, Český les, České středohoří, Lužické hory, a dohlédnout lze dokonce až na Ještěd a Krkonoše. „Rozhledna na Klínovci je otevřena i v zimě, ale jen v případě pěkného počasí.

Od 7. února 2014 byly zprovozněny také on-line kamery na webových stránkách Božího Daru www.bozidar.cz, a tak se zájemci mohou rozhlédnout po okolí Klínovce i skrze kamery umístěné přímo na vrcholu rozhledny, aniž by na ni museli vyjet a vyšlapat. Z tepla domova si tak mohou vychutnat panorama Krušných hor a rozhlížet se po okolí z ptačí perspektivy. Zjistit si mohou i aktuální počasí na Klínovci,“ upozorňuje Alena Řehořová z božidarského Infocentra.

Plešivec, Tisovský vrch a Blatenský vrch

Další tři rozhledny, z nichž nejstarší je Plešivec, se nacházejí rovněž na české straně Krušných hor. Rozhledna Plešivec je zhruba tři kilometry od krušnohorských Abertam a stojí na čedičovém kopci v nadmořské výšce 1 028 metrů. Samotná rozhledna je vysoká 16 metrů a vede k ní 66 schodů.

Zitina rozhledna na Blatenském vrchu

Rozhledna patří mezi nejmladší z uvedené čtveřice v centrální oblasti Krušných hor. Současně je nejvýše položenou z těchto čytř vyhlídek. Stojí na zalesněném Blatenském vrchu, na žulovém podloží ve výšce 1 043 metrů nad mořem. Její stavba byla zahájena v roce 1912 a otevřena byla v následujícím roce. Jméno dostala po arcivévodkyni a rakouské císařovně Zitě Bourbon Parm. Rozhledna se nachází u obce Potůčky na Karlovarsku, nedaleko hraničního přechodu.

Tisovský vrch - Pajndl

Zalesněný Tisovský vrch pojmenovaný podle německého Peindelbergu, se tyčí ve výšce 977 metrů nad mořem. Najdete ho nad Nejdkem na Karlovarsku. Tato nádherná kamenná rozhledna (viz foto), byla vybudována v letech 1895 až 1897 na skále, na desetimetrovém žulovém podloží. Ze stejného materiálu byla postavena i rozhledna.

Bleiberg

Rozhledna na Olověném vrchu u Bublavy nedaleko Kraslic na Sokolovsku, stojí v nadmořské výšce 802 metrů. Dřevěná stavba se tyčí rovněž na hranicích, tentokrát v sousedství německého Klingenthalu. Osmiboká rozhledna je vysoká 16 metrů a vyhlídka, ke které vede 74 schodů, je ve výšce 13 a půl metru.

Fichtelberg

Je nejvyšší horou na německé straně Krušných hor, ze které je vidět převážná část německého středního Krušnohoří, při jasném počasí lze přes hřebeny českých hor dohlédnout až na České středohoří a Milešovku. Pozorovat odtud můžeme i německé pohoří Smrčiny, které se nachází v Bavorsku, Šumavu s nejvyšší horou Velký Javor a dokonce i Krkonoše. Výhled na takovou vzdálenost se naskýtá ale většinou jen pár dní v roce. Fichtelberg leží ve výšce 1 214 metrů nad mořem a je nejvyšší horou německé části Krušných hor i Saska, a také celého bývalého východního Německa. Na jeho úpatí leží nejvýše položené město v Německu, lázně Oberwiesenthal.

Mezi další rozhledny na české straně Krušných hor patří například Bismarckova rozhledna u Chebu, rozhledna na Růžovém vrchu (na Hoře Svaté Kateřiny) nebo první dřevěná rozhledna Jeřabina. Na německé straně je to například obnovená rozhledna na Spiegelwaldu u Schwarzenbergu (původní z roku 1881 se jmenovala König Albert Turm) nebo nová, moderní rozhledna na vrchu Scheibenberg u stejnojmenného města, původně z roku 1891 zvaná Königin Carola Turm, nebo rozhledna na Schillerově výšině v Geringswalde.

Text a foto: Běla Nedorostová