Po teplé zimě bude v sadech více škůdců

Kvůli minimálním mrazům letos nenastala přirozená redukce škůdců, například mšic, svilušek či obalečů. "Přezimující populace škůdců tak budou silné. Dá se čekat, že kvůli brzkému nástupu jara budou mít o jednu generaci více, místo dvou budou tři generace," řekl Ludvík. Přemnožení škůdců se podle něj odrazí ve vyšších nákladech ovocnářů na jejich hubení. U houbových chorob se zatím problémy nečekají, protože dosavadní suché počasí je pro jejich množení nepříznivé.
Hlavním rizikem pro letošní úrodu tak zřejmě budou jarní mrazy. "Stromy jsou na mráz citlivé nejen v květu, ale i po celou další dobu. K velkým škodám stačí i jen jedno mrazivé ráno," řekl Ludvík. Připomněl, že v roce 2011 mrazy 4. až 6. května částečně nebo úplně poničily asi 10.500 hektarů sadů, tedy asi 60 procent všech výsadeb. Výsledkem byla historicky nejnižší úroda 101.000 tun ovoce. Mrazy pak ničily úrodu i v roce 2012, kdy uhodily až 18. května. Mráz tehdy zdecimoval úrodu ovoce hlavně na Moravě.
Všechny ovocné druhy již podle ovocnářů ukončily období zimního spánku, takzvané dormance. Po meruňkách by mohly na přelomu března a dubna začít kvést třešně, které obvykle kvetou až od druhé poloviny dubna. Po třešních bude následovat kvetení višní, švestek a jabloní.
Sklizeň ovoce v ČR loni meziročně vzrostla o osm procent na 149.205 tun. V dlouhodobějším porovnání je však výkon českého ovocnářství výrazně nižší než před deseti lety, kdy byly úrody na úrovni 190.000 tun ročně. Za slabšími úrodami posledních let stojí časté extrémní výkyvy počasí, stárnutí sadů, pokles nových výsadeb a převod části sadů do výnosově nižší ekologické produkce.
Celkem je v ČR asi 17.800 hektarů produkčních ovocných sadů. Z toho 9080 hektarů připadá na jabloně. Roční výkon ovocnářství z produkčních sadů se v průměrném roce odhaduje asi na miliardu korun. Včetně sezonních pracovníků dává ovocnářství práci zhruba 5000 lidí.