Kopec Klepec a bizarní kameny

Kameny vznikly  dlouhodobým zvětráváním a na některých najdeme i žlábkové pseudoškrapy a skalní mísy. Největší z nich – Slouha – zabírá 7 x 8 x 3 metry a své pojmenování si vysloužil díky tvaru, který připomíná shrbenou postavu služebníka. Ještě v minulém století byl Slouha v obležení menších balvanů tzv. Stáda ovcí. Podle pověsti prováděl tudy pravidelně své stádo ovčák. Když však ztratil jednu z ovcí patřící bohaté selce, ta jej za trest proklela. Dnes je většina „stáda“ rozebrána – kameny byly použity na stavbu Císařské silnice z Prahy do Kolína a na stavbu mostů v Praze a v Poděbradech. Mimo to odtud pochází i kámen pomníku Jana Husa v Českém Brodě.

Klepec II. představuje celý soubor morfologicky zajímavých balvanů. Největším je "Stoh slámy" s obvodem 32 metrů a výškou až čtyři metry, což ho staví mezi samostatně stojícími balvany na první příčku ve Středočeském kraji. Na jeho plošině najdete tzv. skalní mísy s odtokovými žlábky a v bocích pseudoškrapy. Jde o dílo zvětrávání a korozně erozní činnosti stékající vody, v pověstech ale najdete zmínku o pohanských obětních rituálech. Na Stohu slámy je rovněž umístěna tabulka; tato hlásá, že se zde v roce 1844 konal tzv. tábor lidu – veřejné shromáždění proti robotě.

Pro skalní turisty je lokalita snadno přístupná i za sněhové pokrývky, od Přišimas bez převýšení došlápnete k „jedničce“ a cesta klesá směrem ke „dvojce“. Orientační plánek je na informační tabuli  Klepec I. Přímo na kameni je pak umístěna cedule, která připomíná osvobození českého národa zpečetěné krví „našich bratří“ dovršené 8. října 1918 resp. jde o památník těm, kteří zde padli za vlast v první světové válce. Zajímavou historii tohoto kraje dokladují také obětní jámy v Limuzech nebo kostnice v Přišimasech.

Klepec je dostupný z vlakové stanice Úvaly nebo ze zastávky Rostoklaty na trati Praha-Kolín. Z Úval se sem dostanete po červené turistické značce přes Hradešín a dále po modré. Autobusová zastávka je v Přišimasech, parkování možné volně v obci.

Info: www.cesbrod.cz 

text a foto: Dana Jakoubková