Baleárské ostrovy – evropský Karibik

Pokud bychom měli odpovědět na otázku, jaké ostrovy jsou, pak vlídné bude to správné slovo. I když jsme zažili i dramatické okamžiky, celkový dojem v nás zanechal jednoduše pohodu. Mimo období letní horečky je zde klima pro turistiku ideální, vlídně subtropické a nejpříjemnější od února do května. La Luminosa – jak je nazýván ostrov největší – znamená osvícený či jednoduše 300 dnů slunečního svitu ročně, a to platí pro všechny ostrovy.

Krajina na pětníku
Vlídně působí i krajina, která se tu „na pětníku“ předvádí jak při námluvách a jako by užívala přechodový filtr. Je jedno, který ostrov zvolíte; každý je unikátní. A odmyslíme-li si přeplněné pláže rušných letovisek, kterých v globálu není moc ani na tom nejhlavnějším ostrově, nepotkáte tu člověka, který by se neusmíval s vlídným pokývnutím hlavy přejíc pěkný den. Vlní se krajina, koruny borovic, moře i lány obilí, všechno tu tak nějak hezky plyne, že jeden zapomene, odkud přijel, a nechá se ukolébat k poctivému vnímání a pomalejším pohybům, o sledování času ani nemluvě.
Cestování po ostrovech není složité. Auto z půjčovny a náklady na palivo vyjdou zhruba stejně jako u nás. Hustá síť autobusových linek je natažena téměř ke všem významným výchozím i koncovým bodům turistických tras. Jedinečnou je pak železnice na ostrově Mallorka z Palmy do Sólleru v centrální Tramuntaně, tzv. Pomerančový expres, který sice s rychlostí expresu nemá nic společného, zato si za malý peníz užijete nostalgickou atmosféru starých časů začátku minulého století.

Nepřeberné možnosti
Desítky kilometrů pobřeží, krystalicky čistá voda a rozmanitost krajiny přispívají k tomu, že je ostrovy jsou vyhledadávané milovníky šnorchlování, potápění, mořského pádlování, surfování a vodních radovánek vůbec. Tohle všechno ale není nic proti tomu, kolik možností se nabízí pro pěší turisty.
Stezky jsou utkané do sítě tak husté, že si vybere opravdu každý, od zdatných horalů po lenivější procházkáře. Vybrat si můžete i v charakteru terénu. Jsou pěšiny hliněné, štěrkové a skalnaté, vydlážděné i hustě zarostlé travou, staré jezdecké cesty, stezky pašeráků i vápeníků a také stezky kozí. Variabilita tras je pestrá zrovna tak: krátké, dlouhé, okružní, panoramatické, vrcholové, borovým lesem či palmovým hájem.
Bezesporu nejzajímavější záležitostí jsou pro „pěšáka“ pobřežní túry. Jejich specifikem a myslím, že i „třešničkou na dortu“ dané trasy, je ukončení túry s průzračné slané vodě, přičemž slastnému ponoření do vln předchází buď procházka po pláži, vydatná túra skalnatým úbočím, borovými lesy, hlubokými stržemi nebo travnatými pláněmi. I když se jedná především o trasy hodinové až půldenní, jsou vzhledem k rozdílnému charakteru jednotlivých krajinných celků hodnotným počinem jak pro vaši muskulaturu, tak v terénní orientaci. I přesto, že existuje řada detailních průvodců po turistických možnostech ostrovů, vzhledem ke slabé vytíženosti tras – snad z důvodu malé osvěty – jsou stezky často téměř neznatelné a úspěšné završení dne je tedy též otázkou mentálních i momentálních schopností turisty.

Od magalitů k Římanům
Koho zajímá historie, ten si tu stěží odpočine. Ostrovy byly vzhledem k jejich strategickému umístění v srdci západního Středomoří od prehistorických dob scénou pro různé kultury. Všichni tito lidé zanechali na ostrově bohaté historické dědictví. Féničané, Řekové, Kartaginci, Římané, Maurové, Španělé, Angličané i Francouzi.
Pokud to zjednoduším – odletět na Baleáry jen kvůli válení na pláži by byla vážně škoda. Nepřeberné možnosti na tak malé ploše totiž dokážou uspokojit i nejnáročnějšího turistu.
Informace: www.illesbalears.es, www.spain.info, www.agroturismo-balear.com

text: Dana Jakoubková

foto: autorka a thinkstock.cz