Tři výdobytky moderního světa, které povedou ke zkáze lidstva

1) Ropa a její deriváty

Většina z vás vůbec netuší, že jsme na této surovině plně závislí. S ropou a jejími deriváty jsme totiž ve styku neustále. Je dokázáno, že člověk za den používá asi 4000 výrobků z ropy. Vyrábí se z ní benzín a nafta, což jsou hlavní pohonné hmoty většiny dopravních prostředků. Velké množství léčiv a kosmetiky je vyrobeno z derivátů ropy. Ani Aspirin se již nevyrábí jako kdysi z vrbové kůry. Jeho hlavní účinná látka, kterou je kyselina salicylová, se dá totiž snadněji a ve větším množství získat z ropy. Většina vypěstovaných plodin vyrostla jen díky umělým hnojivům vyrobeným z ropy. Oblečení, co máme zrovna na sobě, vzniklo taky z ropy. Na výrobu jednoho počítače se spotřebuje desetinásobek jeho hmotnosti ropy.

Při její současné spotřebě dojdou světové zásoby do 30 let. Co bude pak? Už teď se na to těším. Lidstvo bude muset změnit od základu nejenom sebe, ale i přístup k sobě samým a k přírodě všeobecně. V budoucnu nebude totiž nic takové, jak to známe nyní. Žádné umělé hmoty, plasty, lepidla, barvy, pneumatiky apod.

2) Palma olejná

Spotřeba oleje této rostliny se za posledních 30 let zdesetinásobila, takže o něm doufám ví již každý. Proč je tomu tak? Palmový olej se vměstnal už úplně všude, protože se stal tím nejlevnějším na světovém trhu (margaríny, čokolády, sušenky, pečivo, slané brambůrky, majonéza, kosmetika atd...). Díky jeho zvýšené spotřebě má i velice negativní vliv na naše zdraví. V oficiálních Výživových doporučeních vydaných Společností pro výživu, která spadá pod ministerstvo zdravotnictví, doporučují vyhnout se palmovému tuku.
Rozšiřování palmových plantáží a zvyšování ekonomického zisku jde ale na úkor původním pralesním porostům a má za následek rozsáhlé ekologické problémy.

3) Genetická modifikace potravin

Tyto potraviny jsou produktem genetického inženýrství. To znamená, že se vezme gen z jednoho organismu a násilně se vloží do genu jiného organismu. Tím vznikne laboratorní hybrid, který nemá s přírodou ani rostlinou nic společného. A přesně tohle my jíme. Kdo jsme, že si dovolujeme zasahovat do genů, aniž bychom věděli, jak doopravdy fungují. Obhajoba vědců spočívá v tom, že přeci vyrábí potraviny s vyšší výživovou hodnotou a zvyšují produktivitu zemědělství. Přitom se dopracovali maximálně k tomu, že zvýšili odolnost rostlin vůči herbicidům. Jaké genetické hybridy si vlastně domů nosíme nejčastěji? V prvé řadě je to kukuřice, sója, bavlník, řepka olejná, cukrová řepa, brambory (odrůda Amflora – pěstovaná hlavně pro technické účely), tabák a papája. Dále se testují plodiny jako je rýže, banány, jablka, pšenice a arašídy.

Po delším studování toho, čeho všeho se vědci snaží těmito postupy genetické modifikace dosáhnout, se mi osobně začalo dělat dosti nevolno. Takže vás s tím už raději nebudu zatěžovat a popřeji vám hodně síly a zdaru při vašem plně zodpovědném způsobu života a hlavně DOBROU CHUŤ!