Stavba protipovodňových opatření Spolany možná začne v roce 2020

Studie bude obsahovat hodnocení různých alternativních řešení protipovodňové ochrany Neratovicka jako celku, ale také jednotlivě Spolany a obcí v jejím okolí. Studie by měla zahrnovat popis stavby, rozsah prací, odhadované náklady a čas potřebný pro uskutečnění projektu. Mělo by jít například o soustavu hrází. Bude zahrnovat také řešení ochrany skladování odpadu, snížení rizika narušení chodu čistírny odpadních vod a kanalizace. "Zejména by měla dát odpověď na možnosti zmírnění či úplného odstranění negativních vlivů způsobených povodněmi s ohledem na výši požadovaných investic v poměru k výši škod způsobených záplavami," uvedla Němečková.
V roce 2002 zasáhly velkou část Spolany ničivé povodně. Jejich následkem byly desítky tun jedovatých látek vyplavených do vody či uniklých do ovzduší. Vedení firmy poté opakovaně čelilo kritice vedení i obyvatel okolních obcí a měst i médií, že informovalo o rozsahu povodní i jejích následcích nepřesně a se zpožděním. Od té doby Spolana vylepšila zabezpečení svého areálu, havarijní plány, informační systém i vztahy s obcemi. Kvůli loňským záplavám byla firma více než dva měsíce odstavena z provozu, žádné nebezpečné látky ale podle firmy z areálu neunikly.
Konečná rozhodnutí o stavbě, která by mohla být částečně placena z programu ministerstva zemědělství, budou učiněna až po předložení studie proveditelnosti, která bude stát přibližně milion korun. Spolana uhradí 70 procent nákladů studie, zbytek uhradí obce. Při jejím zpracování spolupracuje i státní podnik Povodí Labe, který se bude podílet i na její případné realizaci. "Pokud se nám potom podaří dovést jednání ke vzájemné shodě, počáteční realizace protipovodňové ochrany mohou začít již v roce 2020," informovala manažerka komunikace. Podle ní musí Spolana brát v úvahu čas potřebný k získání potřebných povolení, jako jsou studie vlivu na životní prostředí EIA, stavební povolení, územní rozhodnutí, náhrady vlastníků pozemků a podobně.
Spolana je jednou z největších chemických společností v Česku a jediným českým výrobcem PVC a kaprolaktamu. Zaměstnává více než 700 lidí. Od roku 2006 ji vlastní polská chemická společnost Anwil, člen skupiny Orlen.