Paleoklimatologie - jaké bylo počasí na Zemi před desetitisíci lety - 1. díl.

Paleoklimatologie je vědní disciplína, která se zabývá zkoumáním stavu podnebí v době, kdy ještě nebylo možné měřit meteorologické prvky a jevy tak, jak je měříme v posledních zhruba čtyřech staletích.

            Vynález teploměru se datuje na samý konec 16. sloletí a první síť meteorologických stanic, je-li možné je tak nazývat, začala pořizovat nepravidelné a posléze i pravidelné záznamy na severu Itálie až v průběhu následujícího 17. sloletí. U nás, jak mnoho z Vás ví, je nejstarší meteorologickou stanicí Pražské Klementinum. Jezuitský mnich Josef Stepling tam začal s pravidelným měřením v roce 1755, ale záznamy se nám dochovali pouze od roku 1775.

            Ačkoliv historická měření obecně nebyla tak přesná, jako je tomu v dnešní době, zkoumáním těchto záznámů si můžeme udělat poměrně slušný přehled o vývoji počasí v předchozích 400 letech. Problémem je to, že 400 let v historii planety Země je pouze nepatrně krátké období a nelze z těchto měření vyvozovat závěry týkající se například globálního oteplování. Je to zhruba stejné jako, kdyby někdo prohlásil, že se planeta otepluje, protože včera bylo chladněji než dnes. Samozřejmě, že kromě přímého měření meteorologických prvků můžeme vyvozovat určité závěry o vývoji počasí například z kronik nebo jiných písemných záznamů, kde se uvádějí informace o úrodě, popř. o obdobích sucha atd. ale bohužel adekvátně se stářím zdroje klesá i jeho věrohodnost a především pravidelnost záznamů. Navíc ani údaje z takto starých zdrojů nám neobsáhnou období starší než cca 4 000 - 6 000 let, kdy vznikaly první starověká písma.

            V průběhu historie se na naší planetě střídaly doby ledové a meziledové (tzv. glaciály a interglaciály). Období ledové je oproti tomu meziledovému poměrně dlouhé. Ze zkoumání tzv. Milankovičových cyklů vyplývá, že poměr mezi trváním doby ledové a meziledové v posledním 1 milionu let je zhruba 3-4:1. Poslední doba ledová tzv. würmský glaciál trval približně 65 tisíc let (od 75 000 do 10 000 let př. n. l.).V současné době žijeme v období meziledovém, které trvá už více než 12 tisíc let a na základě uvedeného poměru trvání doby ledové a meziledové, se lze tedy domnívat, že toto období se již chýlí k závěru a následovat bude další doba ledová. A nás samozřejmě zajímá. Jak očekávaná doba ledová bude asi "ledová"? Nejlepším způsobem, jak to zjistit je zkoumat vývoj počasí právě v předchozích glaciálech a interglaciálech. Paleoklimatologie dokáže zkoumáním učitých indikátorů stavu počasí tzv. proxy hodnot na předchozí otázku alespoň částečně odpovědět.

Ve druhém díle se budeme zabývat pojednáním o konkrétních způsobech a metodách měření proxy dat. 

Autor: Michal Picha

zdroje:

1) KUTÍLEK, Miroslav. Racionálně o globálním oteplování. Praha:Dokořán, 2008. ISBN 978-80-7363-183-3.

2) www.wikipedia.org [online]