Organizace spojených národů chystá mezní smlouvou na ochranu volného moře

Vody mimo hranice národních námořních vod, které pokrývají polovinu povrchu planety, jsou v současné době volné pro všechny, což vedlo k ničivému nadměrnému rybolovu a znečištění. Po více než pětiletém vyjednávání se však členové OSN chystají dohodnout na vypracování nové směrnice do roku 2020, která by mohla vytvořit oblasti ochrany a kvóty pro vědecký monitoring. Návrh podporuje 140 zemí, což je více než dvě třetiny potřebné pro průchod. Podle Marie Damanaki, bývalé komisařky Evropské unie pro námořní záležitosti a rybolov, která nyní pracuje pro ochranu přírody, by toto hlasování mohlo otevřít cestu k vytvoření Pařížské dohody o oceánech. Pouze 3,5% světových oceánů je v současné době chráněno. Zbytek je stále více zneužíván a zatížen znečištěním, rybolovem a těžbou. Navzdory kruté situaci je Maria optimistická, protože postoj se změnil díky programům jako je modrá planeta BBC a mediální kampaně o plastech, které byly v oceánu vyhozeny.

Pokud chceme, aby naše oceány pokračovaly v poskytování potravin, absorbování uhlíku a regulaci klimatu pro tuto planetu, je ochrana biodiverzity na volném moři nutná.

Pokud proběhne hlasování dle očekávání, bude OSN v příštích dvou letech pořádat čtyři zasedání pro přípravu smlouvy. Oceánští aktivisté doufají, že toto téma zvedne stejnou úroveň zájmu jako klima a biodiverzita půdy a nakonec vyústí v právně závazný soubor předpisů.

Několik velkých rybářských zemí váhalo, když se zaregistrovalo. Island, Japonsko a Jižní Korea směřují k podpoře smlouvy, ačkoli někteří jejich vyjednavači chtějí vyloučit rybolov. Spojené státy a Rusko nepodepsaly, ale nebyly ani proti. I navzdory takovým nejistotám jde vidět, že zvýšené zaměření na ochranu oceánů je známkou pokroku.

Některé z nejohroženějších oceánských systémů jsou na volném moři, a protože nejsou chráněny zákony žádné země, patří mezi nejzranitelnější a potenciálně nadměrně využívané. Ústav pro ochranu přírody se shodl na tom, že posun směrem k dohodě byl nesmírně pozitivní vývoj. Rostoucí část vědy rovněž poukazuje na významnou úlohu oceánů při odstraňování uhlíku, proto zdravější a bohatší oceány pomohou podstatně řešit i změnu klimatu.