Mexiko devastují přírodní živly-náhoda nebo odplata

Dost drancování, těžby ropy a drahých dřevin, dost zbytečného zavlažování pouští. A pokud se nic nezmění, přijdou další pohromy. Poslední dvě zemětřesení byla jen chabá výstraha. Zahynulo při ní i tak přes 300 lidských životů. Je snad náhodou, že tato poslední zemětřesení začala přesně v den 32. výročí něčeho ještě více děsivého? 9500 lidí zahynulo 19.9.1985 na následky otřesů.

Mexiko bylo vždy nádhernou a unikátní zemí nejenom svou geografickou polohou, nedotčenou přírodou, ale i kulturou a historií. Je to země bohatá na nerostné suroviny. To věděli již staří Mayové a Aztékové. Vystavěli zde chrámy, jež jsou pro svou monumentalitu opěvovány dodnes. Krajina je zde velice rozmanitá, ale určitě by se dala využít lépe, než se dosud děje.

Hlavním příjmem státu je zde totiž stále těžba a vývoz ropy. Následuje těžba zemního plynu, vzácných kovů, fluoridu, síry a soli. Jaderná energetika zde také nechybí.

Možná se tu ale blýská na lepší časy. Brzy se začne s výstavbou největšího zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). S předpokládanou kapacitou 1,6 milionu tun odpadu ročně a produkcí téměř 1 TWh/rok bude i největším na světě. Budující firmě Veolia určitě časem poděkuje nejenom Mexiko City.

Obnovitelné zdroje energie jsou pro Mexiko velikou výzvou. Jde nejenom o obrovský potenciál v oblasti elektráren solárních a větrných, ale i ve vlnových a přílivových. Po zrealizování pár velice zajímavých projektů by se mohlo během pár let stát Mexiko zemí energeticky nezávislou. Sonorská solární farma o rozloze 25 kilometrů čtverečních by totiž pokryla spotřebu elektřiny celé země. Pokud to ale opět zafinancuje USA a stane se „partnerem projektu“, státní dluh se jen navýší a touha po samostatnosti a svéráznosti se rozplyne jako obláček.

Jakou cestu si Mexičani vyberou je jen na nich. Příroda se o sebe vždy zvládne postarat sama.