Kulový blesk

25. října 2020 09:13

Kulový blesk je jednou z největších záhad moderní vědy, protože ho doposud nikdo nedokázal vysvětlit. Vědci tento přírodní elektrický fenomén v atmosféře, který připomíná ohnivou kouli, nedokážou uměle vytvořit, na rozdíl od klasických blesků. V současné době existuje několik teorií o vzniku kulového blesku, ale žádná nebyla potvrzena. Nejpopulárnější je momentálně tzv. teorie křemíkového blesku.

Kulové blesky se mohou vyskytovat v mnoha barvách od červené, bílé, žluté až po fialovou a většinou svou velikostí připomínají zářící koule o velikosti pomeranče až fotbalového míče. Kulový blesk dokáže překonat překážky včetně zdí a každoročně natropí velké škody včetně popálenin.

Vědci se snaží zjistit už více než 250 let, jak kulové blesky vznikají. Za tu dobu vznikl bezpočet teorií, které se značně liší. Jedni tvrdí, že se jedná o díru v časoprostoru, pro další představuje hořící křemíkovou kouli nebo optickou iluzi. V následujícím přehledu si představíme vědecky nejuznávanější teorie vzniku kulových blesků.

Teorie křemíkového blesku

Podle této teorie se vědci domnívají, že kulový blesk vzniká po úderu klasického blesku do půdy. Půda obsahuje určité procento křemíkových částic, které pohlcují ohromné množství energie. Po zásahu do země se začne oxid křemičitý řetězit a produkovat formou nanovláken strukturu částic, které díky vysoké teplotě určitou dobu září různými barvami. Tuto teorii podepírá i historicky první zachycení optického spektra kulového blesku. Novozélandští vědci potvrdili v roce 2014, že na kameře jsou zaznamenány křemíkové čáry. Ačkoli se může zdát, že tato teorie by mohla být pravdivá, je třeba vzít v potaz fakt, že nijak nevysvětluje schopnost kulových blesků překonávat zdi a další pevné překážky.

Teorie žhavé plazmové koule

Plasma se nachází převážně v mlhovinách, hvězdách a galaxiích, ale nalezneme ji i v ionosféře. Tato část atmosféry se nachází ve výšce šedesáti kilometrů. Plasma reaguje na magnetické pole, protože obsahuje volné elektrony. Vlivem slunečního záření jsou plyny v ionoséře přeměňovány na plasmu. V této výšce působí na plasmu vysoký tlak i teploty a v případě bouřky a úderu klasického blesku dojde k vytvoření plasmové koule, která nápadně připomíná kulový blesk. 

Optická iluze

Jedna z teorií tvrdí, že se jedná o pouhou iluzi na sítnici lidského oka po úderů klasického blesku. Teorie srovnává kulový blesk s hledáčkem snímajícího fotoaparátu. Běžný blesk vytváří silné magnetické pole, které má vliv na mozkovou zrakovou kůru. To má za následek, že člověk, který hledí na blesky následně zaznamená světelné disky a čáry. O tuto teorii se opírají rakouští vědci z univerzity Kendl v Innsbrucku. Zjednodušeně tato teorie říká, že kulové blesky nejsou ničím jiným, než trikem mysli, který vyvolal magnetismus. 

Malé černé díry

Tato teorie je populární především u astrofyziků, kteří tvrdí, že záření, které vychází z černých děr je podobné tomu, které vyzařují kulové blesky. Kulový blesk by tak mohl představovat miniaturní černou díru, která slouží jako zkratka v časoprostoru. Vědci dnes už ví, že ve středu černých děr dochází k zakřivení časoprostoru. 

Je jisté, že kulové blesky budou pro vědce ještě dlouho velkou neznámou. Ani dnes nikdo není schopen s jistotou odpovědět na nejzákladnější otázky týkající se tohoto vzácného přírodního fenoménu.

	Předpověď počasí na plochu Windows