Konvekční bouře – 2. díl: aerologický diagram

Velice dobrým nástrojem pro předpověď nejen konvekčních bouří je tzv. aerologický diagram. Zjednodušeně lze říci, že je to graf, který ukazuje vertikální profil atmosféry až do hladiny 100 hPa, tedy asi 15 km výšky (v případě ČHMÚ). Přesněji řečeno, zobrazuje hodnoty meteorologických veličin (teplotu, vlhkost, směr a rychlost větru) v celém měřeném vertikálním profilu. Veličiny a jejich rozložení s výškou se měří pomocí meteorologického balónu s radiosondou.

Aerologický diagram nalezneme na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu pod záložkou „Sondážní měření“. Na první pohled se může zdát, že je to jen chaotická spleť několika barevných čar, ale budeme-li se o tento „podivný“ graf více zajímat, zjistíme, že nám může poskytnout užitečné informace o současném stavu atmosféry.

Nejprve je potřeba se zorientovat v oněch několika čarách. Jak uvádí vysvětlivky pod diagramem, červená křivka ukazuje průběh teploty vzduchu (též křivka teplotního zvrstvení) a modrá průběh teploty rosného bodu s výškou (křivka vlhkostního zvrstvení). Podle toho, jak jsou od sebe tyto dvě křivky vzdáleny lze usoudit to, jaké budou během dne vznikat konvekční oblaky a jak se budou vertikálně vyvíjet. Čím jsou k sobě křivky v určité výšce blíže, tím je v této hladině vyšší vlhkost, a tedy velká pravděpodobnost vzniku oblaku. Pokud se čáry k sobě blíží ve velké části vertikálního profilu, znamená to, že v celé této svislé vrstvě je vysoká vlhkost. Pravděpodobnost, že budou vznikat vertikálně mohutné oblaky, které mohou přinést srážky a bouřky je opět velká.

Nutnou podmínkou k tomu, aby konvekční oblaka vznikala je však instabilní teplotní zvrstvení atmosféry. Musíme tedy rozhodnout, zda ovzduší podporuje výstupné pohyby vzduchu. K tomu potřebujeme znát další čáry na aerologickém diagramu. Nenasycená adiabata (oranžová) a nasycená adiabata (zelená) jsou přímky, které zjednodušeně řečeno udávají, jak rychle se ochlazuje stoupající suchý (či nenasycený vlhký vzduch) a vodní párou nasycený vzduch. Pro rozhodnutí o stabilitě či instabilitě ovzduší se sklon těchto přímek porovnává s průběhem křivky teplotního zvrstvení.

Jak rozhodnout o tom, zda je atmosféra instabilní? Návod bude uveden v dalším pokračování tohoto článku.

Zdroje:

1) www.chmi.cz

2) DVOŘÁK, P. (2004): Letecká meteorologie. Svět křídel, Cheb, 221 s. ISBN 80-86808-09-2.