Teplo pozastavuje vleky, místo na lyže můžete vyrazit na houby

 Zima v podstatě ještě nezačala. Přechodnou a krátkodobou změnu přinesla jen hluboká tlaková níže Xaver, která Česko zasypala sněhem. To vneslo vlnu dobré nálady mezi lyžaře a nadšence zimních sportů, euforie však příliš dlouho nevydržela. Již měsíc převládá stejný charakter počasí, pevně ukotvené tlakové útvary nedovolují ledovému vzduchu proniknout do střední Evropy a denní teploty tak zůstávají vysoko nad bodem mrazu, horské oblasti nevyjímaje. Krušné hory jsou již téměř bez sněhu a ani naše velehory Krkonoše nezůstaly ušetřeny. Výrazné a dlouhodobé zlepšení je prozatím v nedohlednu, vlekaři i lyžaři tak mají smůlu.

Neobvykle dlouhotrvající jednotvárná povětrnostní situace nad Českou republikou ale na začátku ledna přináší radost houbařům. Plný košík hub a smaženice patří spíše k létu a podzimu, avšak díky nezvyklému a nepřerušovanému teplu houby rostou i uprostřed zimy. Nejen nadprůměrné teploty se podílejí na „novoroční“ houbařské sezóně, svůj podíl na tom mají také časté inverze, velká oblačnost a občasné srážky, které udržují potřebnou vláhu pro růst hub.

V lesích jsou tak namísto sněhových kopulí k vidění kloboučky hub, a to prakticky po celém území naší vlasti. Nejlepší situace však panuje ve východní polovině republiky, kde nejvyšší denní teploty stoupají k vyšším hodnotám než na západě. Na jižní Moravě se tak můžete setkat i s hřibovitými houbami. Pokud budete mít štěstí, dobré oči a narazíte na ideálně „izolovaný“ kus lesa, kde mrazy neponičily podhoubí, můžete zde narazit například na lišku či hřiba kováře, pravé bílé hřiby ale přesto s největší pravděpodobností nenajdete. Nalézt můžete i penízovky, čirůvky fialové, hlívy a další.

Menším problémem při hledání hub tak může být hlavně nedostatek denního světla, slunce stále vychází až kolem osmé hodiny ranní a za obzorem mizí před sedmnáctou hodinou.