Zima je zdraví a životu nebezpečnější než horko, zjistili vědci

Studii zveřejněnou v aktuálním čísle lékařského odborného časopisu The Lancet vypracoval vědecký tým pod vedením Antonia Gasparriniho z londýnského institutu pro výzkum hygieny a tropických nemocí. Tým uváděl údaje o úmrtí do souvislosti s ideální teplotou v té které zemi. Chladnější počasí přitom údajně mohlo za úmrtí lidí dvacetinásobně častěji než nadměrné teplo.

Podle autorů jde o dosud nejrozsáhlejší studii zabývající se souvislosti mezi teplotou a zdravím. Evropu v analýze zastupovaly Itálie, Španělsko, Švédsko a Británie. Jiní vědci ale varovali před příliš nekritickým přijímáním výsledků studie. Ta totiž prý nezohlednila faktory, jako jsou stáří, zdravotní stav, majetnost lidí nebo znečištění ovzduší.

Přílišné teplo zatěžuje především srdce a krevní oběh. Nadměrná zima pak podle vědců přináší navíc riziko onemocnění dýchacích cest a oslabení imunity.

Zima byla podle studie odpovědná za 7,29 procenta úmrtí, zatímco teplo za 0,42 procenta. Extrémní teploty - ať už mrazy, nebo vedra - přitom byly příčinou relativně malého počtu úmrtí. Většina úmrtí souvisejících s počasím totiž nastala v poněkud horkých, ale hlavně v trochu příliš chladných dnech.

Například v Madridu nejčastěji tito lidé umírali při osmi stupních Celsia, druhá nejnebezpečnější teplota pak byla 25 stupňů. Extrémní teploty, kolem nuly a nad 30 stupňů, pak na úmrtnost neměly velký vliv.

Ideální teplota pro zdraví například ve Španělsku je podle shromážděných dat 22 stupňů.

Gasparrini a jeho spolupracovníci se domnívají, že zdravotní systémy by neměly jako riziko vnímat pouze extrémní teploty. Před jejich častějším výskytem ale varují klimatologové. Například jenom v roce 2003 zemřely během vlny veder v Evropě desetitisíce lidí.