Copernicus: Rok 2023 je nejteplejším v historii

9. ledna 2024 13:34

Tisková zpráva - Globální teploty dosáhly v roce 2023 mimořádně vysokých hodnot. Služba Copernicus pro změnu klimatu (C3S), prováděná Evropským střediskem pro předpovědi počasí středního dosahu jménem Evropské komise s financováním z EU, sledovala během roku několik klíčových klimatických ukazatelů a hlásila rekordně vysoké podmínky, jako je nejteplejší měsíc v historii a průměrné denní globální teploty krátce překračující předindustriální úrovně o více než 2°C. Bezprecedentní globální teploty od června dále vedly k tomu, že rok 2023 se stal nejteplejším rokem v historii - překonal o velký rozdíl rok 2016, předchozí nejteplejší rok. Zpráva o globálních klimatických vrcholech roku 2023, založená hlavně na datasetu ERA5 reanalýzy, představuje obecné shrnutí nejrelevantnějších klimatických extrémů roku 2023 a hlavních faktorů za nimi, jako jsou koncentrace skleníkových plynů, El Niño a další přirozené variace.

Hlavní změny globální teploty vzduchu na povrchu

· Rok 2023 je potvrzen jako nejteplejší kalendářní rok v historických záznamech o globální teplotě datujících se zpět do roku 1850

· Rok 2023 měl globální průměrnou teplotu 14,98°C, o 0,17°C vyšší než předchozí nejvyšší roční hodnota v roce 2016

· Rok 2023 byl o 0,60°C teplejší než průměr v letech 1991-2020 a o 1,48°C teplejší než předindustriální úroveň v letech 1850-1900

· Je pravděpodobné, že 12měsíční období končící v lednu nebo únoru 2024 překročí 1,5°C nad předindustriální úroveň

· Rok 2023 označuje poprvé v historii, že každý den v roce překročil 1°C nad předindustriální úroveň v letech 1850-1900. Téměř 50% dnů bylo teplejších o více než 1,5°C než úroveň v letech 1850-1900, a dva dny v listopadu byly poprvé o více než 2°C teplejší.

· Roční průměrné teploty vzduchu byly nejteplejší v historii, nebo blízko nejteplejší, nad značnými částmi všech oceánských pánví a všech kontinentů kromě Austrálie

· Každý měsíc od června do prosince v roce 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce

· Červenec a srpen 2023 byly nejteplejšími dvěma měsíci v historii. Boreální léto (červen-srpen) bylo také nejteplejším ročním obdobím v historii

· Září 2023 byl měsícem s teplotní odchylkou nad průměrem 1991–2020 větší než jakýkoli měsíc v datasetu ERA5

· Prosinec 2023 byl globálně nejteplejším prosincem v historii, s průměrnou teplotou 13,51°C, o 0,85°C nad průměrem 1991-2020 a o 1,78°C nad úrovní 1850-1900 pro tento měsíc. Informace specifické pro prosinec 2023 najdete v měsíčním bulletinu Copernicus

Hlavní změny teploty povrchu oceánu

· Globální průměrné teploty povrchu moře (SST) zůstaly trvale a neobvykle vysoké, dosahovaly rekordních úrovní pro dobu roku od dubna do prosince

· Rok 2023 viděl přechod k El Niño. Na jaře 2023 skončila La Niña a začaly se vyvíjet podmínky El Niño, s WMO deklarující nástup El Niño na začátku července.

· Vysoké SST ve většině oceánských pánví, a zejména v Severním Atlantiku, sehrály důležitou roli v rekordně vysokých globálních SST

· Bezprecedentní SST byly spojeny s mořskými vlnami tepla po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a Severního Pacifiku a většiny Severního Atlantiku

Hlavní změny evropské teploty

· Rok 2023 byl druhým nejteplejším rokem pro Evropu, o 1,02°C nad průměrem 1991-2020, o 0,17°C chladnější než rok 2020, nejteplejší rok v historii

· Teploty v Evropě byly nad průměrem po dobu 11 měsíců během roku 2023 a září bylo nejteplejším zářím v historii

· Evropská zima (prosinec 2022 – únor 2023) byla druhou nejteplejší zimou v historii

· Průměrná teplota pro evropské léto (červen-srpen) byla 19,63°C; o 0,83°C nad průměrem, bylo to páté nejteplejší v historii

· Evropský podzim (září-listopad) měl průměrnou teplotu 10,96°C, což je o 1,43°C nad průměrem.Tím se podzim stal druhým nejteplejším v historii, pouze o 0,03°C chladnějším než podzim 2020

Další zajímavosti

· Rok 2023 byl pozoruhodný pro mořský led v Antarktidě: dosáhl rekordně nízkých rozsahů pro příslušnou dobu roku v 8 měsících. Jak denní, tak měsíční rozsahy dosáhly v únoru 2023 všech dob minima

· Rozsah mořského ledu v Arktidě na jeho ročním vrcholu v březnu se řadí mezi čtyři nejnižší pro dobu roku v satelitním záznamu. Roční minimum v září bylo šesté nejnižší

· Koncentrace oxidu uhličitého a metanu v atmosféře pokračovaly v růstu a v roce 2023 dosáhly rekordních úrovní, dosahovaly 419 ppm a 1902 ppb. Koncentrace oxidu uhličitého v roce 2023 byly o 2,4 ppm vyšší než v roce 2022 a koncentrace metanu se zvýšily o 11 ppb.

· Po celém světě bylo zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a požárů. Odhadované globální emise uhlíku z požárů v roce 2023 se zvýšily o 30% oproti roku 2022, což bylo z velké části způsobeno trvalými požáry v Kanadě

Mauro Facchini, vedoucí pozorování Země v Generálním ředitelství pro obranný průmysl a vesmír, Evropská komise, komentuje: „Díky práci programu Copernicus během roku 2023 jsme věděli, že dnes nedostaneme dobré zprávy. Ale zde prezentovaná roční data poskytují další důkazy o rostoucích dopadech změny klimatu. Evropská unie, v souladu s nejlepší dostupnou vědou, se dohodla na snížení emisí o 55% do roku 2030 - nyní už jen 6 let. Výzva je jasná. Program Copernicus, který spravuje Evropská komise, je jedním z nejlepších dostupných nástrojů pro řízení našich klimatických akcí, udržení nás na cestě k cílům Pařížské dohody a urychlení zelené transformace.“

Samantha Burgess, zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu: "Rok 2023 byl výjimečným rokem s klimatickými rekordy padajícími jako dominové kostky. Nejenže je rok 2023 nejteplejším rokem v historii, je také prvním rokem, kdy všechny dny překročily 1°C teplejší než předindustriální období. Teploty během roku 2023 pravděpodobně překročí ty jakéhokoli období alespoň za posledních 100 000 let.“ (pozn. Slunecno.cz: Před 100 000 lety pravděpodobně do Země narazila planetka Měsíc, což způsobilo masivní odpařování vody z místa nárazu nejspíš v Mariánském příkopu, a tím i pravděpodobně ty největší teploty na Zemi vůbec zaznamenané viz článek Zelené komety, záplavy a dynamika Planety)

Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus pro změnu klimatu, komentuje: „Extrémy, které jsme pozorovali v posledních měsících, dramaticky svědčí o tom, jak daleko jsme nyní od klimatu, ve kterém se naše civilizace vyvíjela. To má hluboké důsledky pro Pařížskou dohodu a všechny lidské snahy. Pokud chceme úspěšně řídit naše klimatické rizikové portfolio, musíme naléhavě dekarbonizovat naši ekonomiku a zároveň používat klimatická data a znalosti k přípravě na budoucnost.“

Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, s financováním EU, a je jejím vlajkovým programem pozorování Země, který provozuje prostřednictvím šesti tematických služeb: Atmosféra, Změna klimatu, Naléhavost, Půda, Moře a Bezpečnost. Poskytuje volně přístupná operační data a služby poskytující uživatelům spolehlivé a aktuální informace související s naší planetou a jejím prostředím. Program je koordinován a spravován Evropskou komisí a prováděn ve spolupráci s členskými státy, Evropskou vesmírnou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využití meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro předpovědi počasí středního dosahu (ECMWF), agenturami EU a Mercator Ocean, mezi jinými.

Teploty vzduchu na povrchu v roce 2023 překonaly několik rekordů po celém světě

První známky toho, jak neobvyklým se rok 2023 stal, začaly vynikat na začátku června, kdy teplotní anomálie vzhledem k předindustriální úrovni 1850-1900 dosáhly několik dní po sobě 1,5°C. Ačkoli to nebylo poprvé, kdy denní anomálie dosáhly této úrovně, nikdy se to dříve nestalo v této době roku. Po zbytek roku 2023 se globální denní teplotní anomálie nad 1,5°C staly běžným jevem, do té míry, že téměř 50% dnů v roce 2023 překročilo 1,5°C nad úroveň 1850-1900.

To neznamená, že bychom překročili limity stanovené Pařížskou dohodou (protože se vztahují na období alespoň 20 let, kdy je překročena tato průměrná teplotní anomálie), ale nastavuje to zlověstný precedent.

Teploty povrchu moře (SST): za El Niño

Kritickým faktorem neobvyklých teplot vzduchu, které byly během roku 2023 zaznamenány, byly bezprecedentně vysoké povrchové teploty oceánu. Globální průměrné SST(2) pro období od dubna do prosince byly nejvyšší pro dobu roku v datasetu ERA5.

Hlavním dlouhodobým faktorem pro vysoké teploty oceánu je pokračující zvyšování koncentrací skleníkových plynů, ale dalším přispívajícím faktorem v roce 2023 byla jižní oscilace El Niño (ENSO). ENSO je vzor přirozené klimatické variability, který vidí teploty oceánu ve střední a východní tropické oblasti Tichého oceánu přepínat mezi chladnějšími (La Niña) a teplejšími (El Niño) než průměrné podmínky. Tyto události ENSO ovlivňují teplotu a počasí po celém světě. Poté, co La Niña skončila na začátku roku 2023 a začaly se vyvíjet podmínky El Niño, WMO prohlásila nástup El Niño v červenci a podmínky pokračovaly v posilování po zbytek roku.

Přechod k El Niño však sám o sobě nevysvětluje veškeré zvýšení teplot povrchu oceánu na globální úrovni v roce 2023, protože vysoké SST mimo rovníkový Tichý oceán významně přispěly k rekordně vysokým globálním SST.

Mořské vlny tepla byly v roce 2023 běžným jevem, ovlivňovaly oblasti jako Středozemní moře, Mexický záliv a Karibik, Indický oceán a Severní Pacifik a většinu Severního Atlantiku. Na delší časové škále mohlo několik faktorů také ovlivnit nebo posílit teplé anomálie, včetně obsahu tepla pocházejícího z hlubších oceánských úrovní.

Skleníkové plyny

Koncentrace skleníkových plynů v roce 2023 dosáhly v atmosféře nejvyšších úrovní, jaké kdy byly zaznamenány podle C3S a služby Copernicus pro sledování atmosféry (CAMS). Koncentrace oxidu uhličitého v roce 2023 byly o 2,4 ppm vyšší než v roce 2022 a koncentrace metanu se zvýšily o 11 ppb. Pro rok 2023 je roční odhad koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře 419 ppm a pro metan je koncentrace 1902 ppb. Míra zvýšení oxidu uhličitého byla podobná míře pozorované v posledních letech. Míra zvýšení metanu zůstala vysoká, ale byla nižší než v posledních 3 letech.

Mohlo by vás dále zajímat · Velikonoce a Slunce · Přichází v Česku jaro dříve? · Roviny klimatické změny a krize EU zemědělství · Pranostiky na leden · Vybuchla sopka na Islandu · Co drží tzv. cestovatelé v čase skutečně v ruce? · Jak postupovat při pádu na ledu · Aplikace Počasí na plochu i pro Windows 10 a 11 · Jáchymovské doly: Odkaz na minulost · Astonomické léto. Slunovrat a Svatojánská noc.	Předpověď počasí na plochu Windows