Líbí se Vám tento web? Budeme velmi rádi, pokud přidáte hodnocení +1

Dělení oblaků a oblačnosti - jak určit správný typ mraku

30. březen 2012 01:00

 

Oblaka jsou rodělena podle morfologické klasifikace na deset základních duhů. Zde uvádíme jejich přehled včetně fotografie pro lepší představu. Hovorově se někdy místo správného termínu oblaka užívá nesprávné slovo mraky.

 

 

Altocumulus – vysoká kupa – Ac

Menší nebo větší skupiny nebo vrstvy oblaků barvy bílé nebo šedé, popřípadě bílé a šedé, mající vlastní stíny; skládají se z malých oblačných částí podoby vlny, oblázků nebo valounů apod., které mohou být buď navzájem oddělené, nebo mohou spolu souviset. Mnohdy mají částečně vláknitý nebo rozplývavý vzhled. Zdánlivá velikost jednotlivých pravidelně uspořádaných částí oblaku bývá 1° - 5° prostorového úhlu“.

Tyto oblaky středního patra, ze kterých obvykle nevypadávají srážky, jsou složeny většinou z vodních kapek. Při velmi nízkých teplotách se však mohou vyskytovat i ledové krystaly, na kterých za příznivých podmínek vznikají halové jevy. Často lze u této oblačnosti pozorovat i korónu nebo irizaci. Ac mají velmi proměnlivou průsvitnost a mohou být spojeny s vyvinutou turbulencí. Nejčastěji se vyskytují ve výškách 3 – 6 km a jejich tloušťka je kolem 300 m.

Altocumulus

 

Altostratus – vysoká sloha – As

Šedavá nebo modravá oblačná plocha nebo vrstva se strukturou vláknitou nebo žebrovitou nebo bez patrné struktury, pokrývá úplně nebo částečně oblohu, je tak tenká, že místy jsou patrné alespoň obrysy Slunce jako za matným sklem. Halové jevy se nevyskytují“.

As je tvořen z vodních kapiček a ledových krystalů, může zároveň obsahovat také dešťové kapky a sněhové vločky. Jde o vertikálně mohutný oblak středního patra (často má několik vrstev), jehož horní hranice však může sahat až do vysokého patra. Jen v jeho nejtenčích částech lze rozeznat polohu Slunce (Altostratus translucidus). As může plynule přecházet až v Nimbostratus (snížením spodní základny). Srážky z něj mohou vypadávat příležitostně, avšak nedosahují zemského povrchu (virga).

 

Altostratus

 

Cirrocumulus – řasokupa – Cc

„Tenké, menší nebo větší skupiny nebo vrstvy bílých oblaků bez vlastního stínu, složené z velmi malých částí v podobě zrnek nebo vlnek apod. Tyto jednotlivé části mohou být buď navzájem oddělené, nebo mohou spolu souviset a jsou víceméně pravidelně uspořádané. Zdánlivá velikost jednotlivých částí většinou nepřesahuje 1° prostorového úhlu (odpovídá přibližně úhlu, pod jakým vidíme šířku malíku při natažené paži)“.

Z těchto oblaků z ledových krystalků také nevypadávají srážky. Jsou vždy dostatečně průsvitné pro určení polohy Slunce nebo Měsíce. Někdy lze u této oblačnosti pozorovat korónu nebo irizaci. Výška základny je ze země obtížně určitelná, ale odhaduje se na 7 – 10 km. Tloušťka Cc zpravidla činí 200 – 400 m.



Cirrocumulus

 

Cirrostratus – řasosloha – Cs

„Průsvitný bělavý závoj oblaků, vzhledu vláknitého nebo hladkého, který úplně nebo částečně zakrývá oblohu a dává vznik halovým jevům“.

Jsou tvořeny ledovými krystaly. Závoje těchto oblaků jsou tak tenké, že předměty na zemi vrhají stíny a Slunce je viditelné. Velmi často na nich vznikají halové jevy. Cirrostratus může zmohutnět a transformovat se v Altostratus



Cirrostratus

 

Cirrus – řasa – Ci

„Vzájemně oddělené obláčky v podobě jemných vláken nebo bílých, popřípadě převážně bílých plošek nebo úzkých pruhů. Tyto oblaky mají vláknitý vzhled a hedvábný lesk, případně obojí“.

Cirry jsou oblaky vysokého patra, ze kterých nevypadávají srážky. Jsou tvořeny ledovými krystaly. Mohou se na nich pozorovat optické halové jevy, vzhledem k malé rozloze oblaků tohoto druhu se však halo téměř nikdy neobjeví v podobě celého uzavřeného kruhu. Přítomnost této oblačnosti může být spojena jednak s přibližující se teplou frontou a výškovým jet-streamem. Obvykle se objevují ve výškách nad 6 km.



Cirrus

 

Cumulonimbus – dešťová kupa – Cb

„Mohutný a hustý oblak velmi značného vertikálního rozsahu v podobě hor nebo obrovských věží. Alespoň část jeho vrcholu je obvykle hladká, vláknitá nebo žebrovitá a téměř vždy zploštělá; tato část se často rozšiřuje do podoby kovadliny nebo do širokého chocholu. Pod základnou oblaku, obvykle velmi tmavou, se často vyskytují nízké roztrhané oblaky, které mohou, ale nemusí s oblakem souviset, a srážky (někdy jako virga)“.

Tento srážkový oblak je kumulem s největším vertikálním vývojem. Ve spodní části ho tvoří vodní kapičky, směrem vzhůru se skupenství vody postupně mění na ledové krystalky v horní části. Srážky z něj vypadávají ve formě přeháněk, přívalových dešťů i krupobití, které nezřídka doprovází charakteristické bleskové výboje. S Cb je obvykle spojen i silný nárazovitý vítr. Spodní základna oblaku se pohybuje v rozmezí 600 – 1500 m.



Cumulonimbus

 

Cumulus – kupa – Cu

„Osamocené oblaky, obvykle husté a s ostře ohraničenými obrysy, vyvíjející se směrem vzhůru v podobě kup, kupolí nebo věží; jejich horní část má často podobu květáku. Části oblaku ozářené Sluncem bývají nejčastěji zářivě bílé; základna oblaku bývá poměrně tmavá a téměř vodorovná. Někdy jsou Cu roztrhané“.

Jedná se o kapalný oblak, ze kterého obvykle nevypadávají srážky. To platí pro odrůdy malého a středního vertikálního rozsahu Cu humilis (kupovitý oblak pěkného počasí) a Cu mediocris. Při větší vyvinutosti, kdy se horní hranice Cu dostane nad nulovou izotermu, mohou začít vypadávat slabé srážky v podobě přeháněk, toto se děje u odrůdy Cu congestus. V kumulech je značná turbulence a převládají v nich vzestupné pohyby o rychlostech 5 – 7 m/s. Spodní základna Cu je obvykle ve výšce kolem 1000 - 1500 m (v jižních oblastech může být i ve 2000 m). Spodní základna Cu congestus je obvykle ve výšce 600 – 1000 m a vrcholy dosahují 4 – 5 km, kde kapičky mění své skupenství na ledové kraystalky. V Cu congestus je turbulence ještě silnější, vzestupné pohyby dosahují rychlosti 10 – 15 m/s.



Cumulus



Nimbostratus – dešťová sloha – Ns

„Šedá, často tmavá oblačná vrstva, která vlivem vypadávání víceméně trvalých dešťových nebo sněhových srážek má matný vzhled; srážky většinou dosahují země. Vrstva je všude tak hustá, že poloha Slunce není patrná. Pod touto vrstvou se často vyskytují nízké roztrhané oblaky, které mohou, ale nemusí s vrstvou souviset“.

Tento smíšený oblak s velkou vertikální mohutností zakrývá celou oblohu a mohou z něho vypadávat plošně velmi rozsáhlé dešťové i sněhové srážky. Spodní základna Ns se může nacházet ve výšce 300 – 600 m (nízké patro) a horní hranice může zasahovat až do patra vysokého, jeho vertikální mohutnost se tedy pohybuje od několika stovek metrů po několik kilometrů.



Nimbostratus

 



Stratocumulus – slohová kupa – Sc

„Šedé nebo bělavé, popřípadě šedé a bělavé, menší nebo větší skupiny nebo vrstvy oblaků, které téměř vždy mají tmavá místa; oblak se skládá z částí podobných dlaždicím, oblázkům, valonům apod., má vzhled nevláknitý (s výjimkou zvláštního případu „virga“). Jednotlivé části oblaku buď spolu souvisí nebo mohou být oddělené; jejich zdánlivá velikost je větší než 5° prostorového úhlu“.

Tento oblak nízkého patra může být natolik hustý, že úplně zakryje Slunce nebo Měsíc. Základna Sc se obvykle nachází ve výškách 300 – 1500 m nad zemským povrchem. Srážky z něho vypadávají jen občas.



Stratocumulus



Stratus – sloha – St

„Oblačná vrstva, obvykle šedá, s celkem jednotvárnou základnou, z níž vypadává mrholení, ledové jehličky nebo sněhová zrna. Prosvítá-li vrstvou oblaku Stratu Slunce, jsou jeho obrysy zřetelně patrné. Stratus nedává vznik halovým jevům, leda v případech velmi nízkých teplot. Někdy se tento oblak vyskytuje v podobě roztrhaných chuchvalců“.

Tento oblak nízkého patra se skládá z malých vodních kapiček, ale při velmi nízkých teplotách to mohou být i ledové částice. Hustý Stratus zakrývá Slunce nebo Měsíc, srážky z Nimbostratu nejčastěji vypadávají v podobě mrholení. Spodní základna se většinou pohybuje do 600 m, častěji pod 300 m, ale může být pozorována až do výšky 1200 m. Vertikální mohutnost St často nepřesahuje 600 m, ale Ns může zasahovat až do středního patra.

Stratus

Sdílejte tento článek se svými přáteli na síti Facebook :


Mohlo by vás také zajímat:
NASA objevila na Marsu díru neznámého původu
Záhady planety Mars - část druhá - Byl na Marsu život?
Záhady planety Mars - část první
Národní park Everglades
Devět divů světa
Oteplování vody v Tichém oceánu zabíjí korály
NOAA sestavil mapu výskytu 1100 vln Tsunami
ČR zažila nejstudenější noc zimy, na Šumavě bylo minus 35,3 st.C
Obří vlna toxického bahna dorazila do delty řeky Doce
Národní park Naejangsan hraje všemi barvami



Možná Vás budou zajímat následující články o počasí:

šipkou ˄ nebo ˅ je možné posouvat se seznamem následujících článků:

Odkazy na další články najdete ve spodní části stránky


Reklama
Každý rok lze ušetřit na povinném ručení. Spočítejte si svoji úsporu.


Odebírejte aktuální články


Aktuální články můžete odebírat prostřednictvím RSS přímo do vaší čtečky.

Odkazy na aktuální články zasíláme také jako součást bezplatné služby
Počasí na email - pravidelný newsletter s předpovědí počasí a bez reklamy
Přihlásit se k odběru Počasí na email můžete v následujícím boxu:

Počasí na email + odběr aktuálních článků

Zašleme Vám pravidelnou ranní předpověď počasí pro místo přímo na Váš email. Emaily neobsahují žádnou reklamu a můžete je odhlásit.

Váš email: Zvolené místo:
Zasílat email s počasím:


Odhlásit newsletter
Reklama


Více

23.6.2017
Tropická bouře Cindy udeřila na jižním pobřeží USA

Počátkem týdne se začala v oblasti Mexického zálivu formovat tropická bouře Cindy, které se postupně přibližovala k jižnímu... více

21.6.2017
Hromadný úhyn ryb v našich vodách

Možná se k Vám poslední dobou dostala informace o masivním úhynu ryb, ať to bylo v rybnících, přehradách či říčních tocích.Tento... více

16.6.2017
Zemětřesení mezi Mexikem a Guatemalou má na svědomí další lidské životy

Ve středu v 9:30 středoevropského času udeřilo na jihozápadním pobřeží Mexika a západním pobřeží Guatemaly zemětřesení. Podle... více

14.6.2017
Na řeckém ostrově Lesbos udeřilo zemětřesení

V pondělí tohoto týdne udeřilo na řeckém ostrově Lesbos zemětřesení o síle 6,1 stupně na Richterově stupnici. Podle posledních zpráv... více

12.6.2017
Bouře v Jihoafrické republice způsobily rozsáhlé požáry

Koncem minulého týdne řádily v Jihoafrické republice silné bouře, které v několika oblastech včetně Kapského města rozpoutaly... více

12.6.2017
Nejchladnější místa naší planety

Na naší planetě se nachází místa, kde rtuť teploměru klesá pod neuvěřitelných -93,2 stupňů Celsia. V následujícím přehledu si... více

12.6.2017
Nejteplejší místa naší planety

V následujícím článku si představíme pětici nejteplejších míst na Zemi, kde denní teploty mnohdy překračují hranici 56 stupňů... více

4.6.2017
V Mexiku řádila tropická bouře Beatriz

Ve čtvrtek večer se jižní části Mexika prohnala tropická bouře Beatriz, která usmrtila nejméně šest osob. Bouře sebou přinesla... více

4.6.2017
Letošní záplavy a sesuvy půdy na Srí Lance zabily už přes 200 osob

Od května se Srí Lanka potýká s mimořádně silnými lijáky, které rozpoutaly ničivé povodně a vyhnaly ze svých obydlí přes 400 tisíc... více

3.6.2017
NASA objevila na Marsu díru neznámého původu

Nasa zveřejnila fascinující obrázky z Marsu. Agentura poznamenává, že tyto záběry z orbity Marsu jsou z pozdního léta pořízené na... více

Všechny články

Reklama

Počasí na Váš email

Emaily jsou bez reklamy a bez spamu



Odhlásit newsletter

Reklama


Lunární kalendář

  • 01.07.
  • 09.07.
  • 16.07.
  • 23.07.



Reklama
Povinné ručení

Jsme na Google Plus




Může Vás také zajímat:


Reklama