Konvekční bouře – 1. díl: bouřková oblačnost

V posledních dnech se do Česka vrátila zima ve své plné síle. V záplavách sněhu člověku ani nepřijde na mysl, že již začalo astronomické jaro. Po těchto posledních záchvěvech zimy na sebe jistě jarní počasí nenechá dlouho čekat. S velkou pravděpodobností na sebe nenechají dlouho čekat ani jarní bouřky. První se totiž ozvaly již na začátku března. Na bouřky, jejich vznik, vlastnosti a předpověď se blíže podíváme v této sérii článků.

Konvekční bouře je pojem, který označuje procesy a jevy vázané na oblak druhu cumulonimbus [kumulonimbus]. Zahrnuje i doprovodné jevy jako jsou srážky, kroupy, hromy, blesky, nárazovitý vítr apod.

Předpověď konvekčních bouří pro konkrétní místo je obtížná, protože se jedná o prostorově a časově značně omezený jev. Do procesu vývoje bouřkového oblaku také vstupuje mnoho faktorů, které ovlivňují jeho vznik, charakter i dobu trvání. Tyto faktory jsou samy o sobě těžko předpověditelné.

Plánujete-li jarní výlet a nechcete být zaskočeni náhlou bouřkou? Nejlepší je sledovat předpověď na portálu ČHMÚ (www.chmi.cz). Z mapy meteorologických výstrah zjistíme v jakých oblastech Česka se předpokládá výskyt bouřek. Jak je ale uvedeno výše, bouřkový oblak je prostorově omezený objekt, a tak i když bude pro celý Plzeňský a Jihočeský kraj vydána bouřková výstraha, neznamená to nutně, že při výletu na Šumavu vás v daný den bouřka zastihne. I když zvláště v horách bude pravděpodobnost velká. V takové dny je dobré pozorně si všímat oblačnosti.

Oblak cumulonimbus totiž vzniká postupným vývojem z oblaku cumulus [kumulus]. Cumuly jsou osamocené husté oblaky s ostře ohraničenými obrysy. Jejich horní část má podobu květáku. Jakmile jsou splněny podmínky pro vznik a vývoj konvekční (kupovité) oblačnosti, vytváří se nejprve cumuly, jejichž horizontální rozměr je větší než jejich výška. Tato odrůda se nazývá cumulus humilis. Dalším stádiem vývoje je cumulus mediocris [mediokris], který má horizontální rozměr srovnatelný s vertikálním. Obě tyto odrůdy jsou nesrážkové a jsou to oblaky pěkného počasí. Poslední odrůdou je cumulus congestus [kongestus], jehož výška značně převažuje nad horizontálním rozměrem. Z tohoto oblaku již mohou vypadávat slabé přeháňky.

Při dalším vývoji se cumulus congestus přemění právě na bouřkový oblak cumulonimbus. Pokud budete během dne bedlivě sledovat rozměry a vývoj oblaků, můžete sami odhadnout, zda místo, ve kterém se nacházíte postihne bouře. Většinou platí pravidlo, že pokud jsou během dopoledne na nebi pouze oblaky typu cumulus humilis případně mediocris, odpoledne se již až do bouřkového oblaku nevyvinou. Opačně platí, že vyskytují-li se dopoledne na obloze oblaky cumulus congestus, můžeme očekávat jejich vývoj až do cumulonimbů a následné bouřky. Toto pravidlo může být určitým vodítkem pro odhad následujícího vývoje počasí, ale není stoprocentní. Zvláště v horách může dojít k orografickému zesílení konvekce a tím k intenzivnějšímu a rychlejšímu vývoji bouřkové oblačnosti.

Zdroje:

1) www.chmi.cz

2) ŘEZÁČOVÁ, D., NOVÁK, P., KAŠPAR, M., SETVÁK, M. (2007): Fyzika oblaků a srážek. Academia, Praha, 576 s. ISBN 978-80-200-1505-1